/   Svátek má:
 

Stalo se...

Orlové na alpské trase aneb cyklopouť ke slovinských kořenům Orla
Cyklistická výprava Orla do slovinských a rakouských korutanských Alp 20. – 26. 5. 2013

Delší dobu zrál v Orlu plán navštívit Slovinsko, kolébku Orla. Předposlední květnový týden jsme se do této země vydali na cykloturistickou výpravu. Ústřední cyklistickou akci pořádala Tělovýchovná rada Orla. Náčelníky výpravy byli bratři Josef Častulík a Stanislav Vejvar. S organizací výrazně pomohli sestry Míla Macková a Marie Jurečková a další pracovníci ústředí.

Slovinsko má pro nás mimořádný význam, protože právě zde založil v roce 1906 slovinský teolog a politik ThDr. Jan Evangelista Krek první tělocvičné odbory katolického Orla. Na památku slovinského otce zakladatele přijala jedna z moravských žup název Krekova. Na sjezdu křesťansko-sociálních tělocvičných odborů v dubnu 1908 v Brně podal pater Štěpán Klapil návrh pojmenovat odbory podle slovinského vzoru – Orel. Přípravný proces byl zakončen vznikem jednotné katolické tělovýchovné organizace Orel v následujícím roce. Odtud také ideová motivace pro naši cyklistickou pouť ke slovinským kořenům našeho hnutí.

20. května po dvanácté hodině nám br. Božetěch Kostelka dal velitelský pokyn k odjezdu od brněnského veletržního centra. Na šťastnou cestu si s námi potřásl pravicí s upřímným Zdař Bůh! Když náhodný cestující přehlédl řady přítomných, jeho oko se potěšilo pohledem na četné tváře, které znal již z minulé ukrajinské cyklopouti. Tomáš Ptáček na památku letošního ročníku nechal u České pošty vytisknout jubilejní známky se symbolikou výpravy. Vedle modrých triček byly naším jednotícím prvkem bílomodré cyklistické šátky se znakem Orla a nápisem cyklopouť Slovinsko 2013.

Sportovali jsme v nádherné krajině korutanských Alp. Jezdili jsme po obou stranách Korutan, jak v rakouské spolkové zemi Kärnten, tak ve slovinské nazývané Koroška. Hlavním cílem bylo navštívit zemi, v níž se Orel zrodil, a přinést mezi Slovince povědomí o Orlu. Ke zdaru akce výrazně přispěla naše hostitelská slovinská strana. Výprava 35 cyklistů byla ubytována v Katolickém vzdělávacím domě (slovinsky Katoliški dom prosvete) v Tainachu (Tinje) v rakouských Korutanech. Dům provozuje sdružení slovinských katolických kněží Sodalitas a je centrem katolických Slovinců žijících v Rakousku. Slovinská národnostní menšina zde čítá 40 tisíc osob.

Naši vděčnost si prvořadě zaslouží pater Jože Kopeinig, rektor Katolického vzdělávacího domu, který pro nás každý den sloužil mši sv. a byl nám všestranně nápomocen. Během večerní besedy nám přiblížil činnost sdružení Sodalitas, ve kterém působí, a my jsme mu na oplátku představili Orla a věnovali mu upomínkové předměty. Veškerou pomoc nám poskytli také zaměstnanci domu Peter Korpitsch a Martin Pandel. Ocenili jsme vstřícnost našich hostitelů a výbornou kvalitu ubytování, stravování a dalších služeb.

Ubytování v exercičním domě pro nás znamenalo blízkost bohoslužeb, které vysluhoval otec rektor v domácí kapli, kam jsme každý den chodili. Výzdoba kaple je dílem mnoha umělců v čele se slovinským knězem P. Markem Rupnikem. Otec rektor nám vyložil symboliku oltáře, obrazů a dalších liturgických předmětů. Na znamení jazykové a duchovní sounáležitosti nás pověřil četbou epištoly v češtině. Orlové se v lekcích střídali. Díky přítomnosti sázavské varhanice Veroniky Rakové byla liturgie obohacena o varhanní doprovod. Při mši sv. jsme zpívali mariánské písně Ó, Maria, Boží Máti, Máti Páně přesvatá, Salve Regina, Chvalozpěv sv. Ambrože Tebe, Bože, chválíme, hymny Hospodine, pomiluj nás, Svatováclavský chorál, orelskou modlitbu Ó, Zdroji pravdy a také mešní ordinarium. Zdejší slovinští věřící byli českým zpěvem nadšeni, což pro nás představovalo nemalou pochvalu. Všichni jsme reálně zakoušeli slovanskou vzájemnost. Jazyková příbuznost a historické česko-slovinské vztahy, k jejichž obnově jsme chtěli přispět, pro nás vytvářela v tomto prostředí domovskou atmosféru. Uskutečnili jsme náboženskou pouť do poutního místa Maria Saal na Gosposvetském poli, severně od Klagenfurtu, kde jsme uctili milostnou sošku Matky Boží a stanuli u hrobu sv. Modesta, který je spolu se sv. Hemmou patronem Korutan. Tento poutní kostel je vůbec nejstarším korutanským chrámem.

Pobytu se účastnili jak trénovaní cyklisté, jimž velel br. Josef Častulík, tak i rekreační jezdci, kteří si s oblibou zvolna proplouvají krajinou a zpívají si Píseň širokých lánů. Udržet celistvost družstva bývalo namnoze těžké. Podle minulé praxe na důležitých křižovatkách čekal regulčík, který ukazoval směr pomalejším cyklistům. Rozvinutá síť cyklostezek významně přispěla k pohodlí a bezpečnosti výletů.

První cyklovýprava vedla přes řeku Drávu směrem na Eberndorf (Dobrla vas), Bleiburg (Pilberk), do čistě slovinské jazykové oblasti. Zde jsme se se zájmem zastavovali u plotů a zahrádek a hovořili se starousedlíky. Snadno jsme se domluvili česko-slovinsky, ačkoliv slovinština je součástí rodiny jihoslovanských jazyků a jako taková je nám vzdálenější než např. polština nebo slovenština. Přes malebnou alpskou krajinu, kultivovanou pluhem, jsme postupně dojeli do města Lavamünd (Labot) na soutoku řeky Lavant a mohutného toku Drávy, takřka na hranici se Slovinskou republikou.

Další trasa vedla již přímo do Slovinska. Z Lavamündu jsme dalšího dne překročili hranici a přes Dravograd a Ravne pod Koroškem dorazili k hoře sv. Voršily (slovinsky Uršlja gora, německy Urschulaberg), která měří 1699 m. Br. Častulík se třemi dalšími cyklisty vyjeli náročnou trasu až na vrchol. Ostatním stačily menší výstupy pod horou a posezení u dobrého jihoslovanského piva Laško. Pustili jsme se také po cyklostezce proti proudu Drávy, z Tinje do Klagenfurtu (Celovec), na jezero Wörthersee a odtud cyklostezkami zpět do Tinje. Poslední výprava vedla do kopců směrem ke slovinským hranicím, k přehradě Freibach Stausee ve výšce 731 m. Rozlučkový výlet byl ve znamení sebezáporu, výstup jsme absolvovali za sílícího deště. V restauraci u bodrých horalů jsme díky horkému vývaru s játrovým maxiknedlíčkem opět pookřáli. Skupina ujela denně 80 – 100 km.

Pater Jože je v celých rakouských Korutanech i ve Slovinsku znám jako buditelských kněz. Když jsme se seznámili s ním, máme záruku, že zpráva o úspěšné orelské cyklistické misi doletí i k sluchu slovinských katolických sdružení, která jsme předtím bez větší odezvy oslovili. V tinjském domě jsou k vidění obrazy slovinského národního buditele a mariborského blahoslaveného biskupa Antona Martina Slomšeka (1800 – 1862), který pro Slovince znamenal totéž co Tatíček Stojan pro Moravany. Oba shodně zakládali katolický tisk, podporovali katolické spolky a vzdělávací instituce a intenzivně pracovali pro slovanské sjednocení ve víře, tj. na překonání rozkolu mezi katolíky a pravoslavnými. Neúnavný a pilný otec Jože je zjevně stejného ražení jako byl biskup Slomšek, jeho velký vzor.

Nemáme zprávy, že by Orel ve Slovinsku dnes existoval. Možná bude jednou naší úlohou předat Slovincům bratrsky orelský prapor a obnovit Orla v jeho původní vlasti. Tím bychom jim oplatili, že jsme orelskou ideu přijali před 104 lety od nich. Hmatatelnými výsledkem cyklopouti je navázání trvalého přátelství s bratrskými korutanskými Slovinci. Člověk pozná, jestli je kontakt živý nebo účelově jednorázový. Mezi námi a P. Jožem Kopeinigem a místní skupinou věřících bylo bezpochyby založeno pevné přátelství i pro budoucnost! Orla už v Tinje a v Korutanech znají!

Domů jsme se vydali v neděli 26. 5. po mši sv., s kněžským požehnáním otce rektora Jožeho, s radostí v srdci a myslí plnou hezkých zážitků. Jako výraz díků nám slovinští farníci upekli ohromnou skořicovou bábovku plněnou třešněmi – tak sladce se s námi zatím nikdo neloučil!

Poděkování a pozdrav letí do všech zúčastněných žup: Velehradské, Krekovy, Kadlčákovy, Sedlákovy, Svatováclavské, Klapilovy, Orlické a dalších. Všem účastníkům náleží dík za kamarádství, ukázněnost a solidaritu!

Matko Boží Gosposvetská, svatý Modeste a svatá Hemmo, patroni Korutan, orodujte za nás a chraňte korutanský lid!

Buď zdráva, krásná korutanská zemi! Živela lepa Koroška očetnjava!

Bog živi! Zdař Bůh!

Náčelníci br. Josef Častulík a br. Stanislav Vejvar

» fotogalerie


© 2013 Orel župa Svatováclavská | webmaster |
 
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat