/   Svátek má:
 

Stalo se...

Pouť Orla na Svatou Horu 24. května 2008
ÚSTŘEDNÍ ORELSKÁ DUCHOVNÍ AKCE

Poprvé po 60 letech uspořádal Orel svoji spolkovou pouť na Svatou Horu u Příbrami. Organizátorem pouti byl Orel župa Svatováclavská, působící v hranicích Středočeského kraje. Svatá Hora, nejvýznamnější mariánské poutní místo Čech, se nachází v naší středočeské orelské župě. Orlové se na tomto místě, posvátném pro všechny katolické Čechy, sešli v sobotu 24. května 2008.

Cílem pouti bylo na prvním místě oslavit Matku Boží Svatohorskou a na dalším pak veřejně projevit svou příslušnost ke katolické organizaci Orel. Orlové prošli centrem města Příbram s křížem a s prapory, pod vedením orelských kněží, za modlitby sv. Růžence a zpěvu náboženských písní. Veřejná forma pouti znamenala nejen prezentaci naší organizace, nýbrž také šíření společenského království Krista Krále. Pouť se stala nástrojem apoštolátu. Občané Příbrami viděli, že katolíci svoji víru netají, ale veřejně ji šíří, jak je k tomu římští papežové koneckonců nabádali, současného svatého Otce nevyjímaje. Patronát nad poutí si vzala ústřední duchovní rada Orla, která ji zařadila do seznamu svých akcí. Svatohorská pouť Orla se tedy stala ústřední orelskou duchovní akcí s celostátním dosahem.

Organizační přípravy pouti měl na starosti organizátorská skupina Orla župy Svatováclavské pod vedením župního starosty br. Stanislava Vejvara a župního duchovního rádce P. Radima Valíka, O. S. B. Skupinu tvořili členové jednot Divišov, Kladno, Dobříš a Sázava. Organizování bohoslužeb pro orly na Svaté Hoře měl na starosti P. Radim Valík spolu s P. Antonínem Damiánem Nohejlem, III. O. P. Duchovní správa Svaté Hory poskytla s veškerou možnou ochotou posvátné prostory areálu mariánského hradu pro orelskou pouť. Upřímný orelský dík patří kongregaci svatohorských redemptoristů, na prvním místě nejdůstojnějšímu otci provinciálovi P. Stanislavu Přibylovi, C.Ss. R. a důstojnému otci farnímu vikáři P. Romanu Janáčovi, C. Ss. R.

Samotná pouť začala v 9.30 hod. před římskokatolickým farním chrámem sv. Jakuba v Příbrami na nám. TGM. V úvodu promluvil za svolavatele br. Vejvar, který připomněl účel pouti. Orel tuto veřejnou náboženskou a vlasteneckou manifestací dal najevo, že hodlá šířit katolickou víru a povzbuzovat tradiční náboženskou a národní identitu v národě. Úvodní orelskou modlitbu pronesl P. Valík. Pouť a bohoslužby byly obětovány posvátným apoštolským snahám římské Církve a za blaho Církve a vlasti, za duchovní i fyzickou záchranu českého národa, za ochranu Svaté Hory a českých mariánských poutních míst a za požehnání pro orelské hnutí. Orel pořádal před r. 1948 pravidelné slavné pouti na Svatou Horu. Cílem naší pouti bylo obnovit tuto poutní tradici, která byla viditelnou známkou orelského duchovního života.

K Matce Boží Svatohorské jsme putovali ve zbožnosti a pokoře. Náboženská pouť má být časem pro ztišení hlasu, vystoupení z rušnosti tohoto světa, zjasnění mysli a otevření srdce pro tajemství víry, okamžikem soustředění na duchovní úkony. Proto jsme celou pouť pojali v kontemplativním a modlitebním duchu.

Průvod vyšel důstojným způsobem od příbramského farního chrámu a pokračoval pěší zónou až na Svatou Horu. Obyvatelé Příbrami mohli shlédnout ukázněný poutní průvod, vedený katolickým kněžstvem. Vpředu pouti šli organizátoři. Jeden dívčí chodský lidový kroj a mužský středočeský lidový kroj symbolizovaly dlouho trvající bratrskou spolupráci středočeského a západočeského orelstva. Ses. Anna Dolejšová, sekretář Orla župy Kozinovy, šla v čele průvodu v originálním historickém orelském kroji, s čamarou a kajdou. V chodském kroji šla ses. Marie Kazdová z Orla jednoty Domažlice. Následovalo orelské kněžstvo ve složení P. Radim Valík, duchovní rádce Orla župy Svatováclavské, P. Pavel Kopecký, předseda ústřední duchovní rady Orla, P. Vít Jůza, sekretář Orla župy sv. Zdislavy, dále orelské historické prapory žup Velehradské, Kozinovy, Jirsíkovy a Krekovy. Mezi milými hosty uvádíme ses. Marii Maňasovou, starostku Orla jednoty Domažlice, br. ing. Antonína Zelinu, ústředního místostarostu a starostu Orla župy Velehradské, ses. Marii Habartíkovou z ústřední kulturní rady Orla, br. Stanislava Kambu z ekonomické rady Orla (Orel župa Krekova) a br. Miloše Mráze, starostu Orla jednoty Plzeň. Ze středočeského Orla přijeli poutníci z Kladna, Divišova, Sázavy a Dobříše. Mohutnou výpravu uspořádali orlové z Orla jednoty České Budějovice, hojnou účast měli rovněž plzeňští a domažličtí orlové, z Prahy přijela ses. MUDr. Koudelová jako zástupkyně župy Pospíšilovy. Největší zásluha však patří orelské Moravě, neboť výpravy žup Velehradské a Krekovy nejvíce rozšířily řady poutníků. Významně si vážíme účasti moravských orlů, zvláště pro jejich opravdovou snahu přispět k obnově svatohorské orelské poutní tradice. Neváhali urazit dlouhou cestu z domova, aby pomohli českému orelstvu v jeho snahách. Pouť opět sblížila české a moravské orly, kteří mají málo příležitostí ke společnému setkávání.

Celkem 200 poutníků vešlo v 10.45 hod. branou do areálu Svaté Hory. Na místě je posílilo dalších 50 poutníků, očekávajících Mši sv. V 11.00 hod. začal duchovní rádce Orla župy Svatováclavské P. Radim Valík sloužit Mši sv. podle misálu z r. 1962 ve venkovní korunovační kapli na Svaté Hoře. Při slavné Mši sv. asistoval P. Valíkovi jako jáhen P. Antonín Damián Nohejl a liturgii přisluhoval jeden laik – podjáhen. P. Nohejl se ujal kázání, ve kterém kladl důraz na to, že katolík nemá vést svůj boj jen v kostele na duchovní úrovni, nýbrž že se má pro rozšíření sociálního království Krista Krále angažovat veřejně ve společnosti. Poukázal na nebezpečí hrozící ze strany moderních protikřesťanských ideologií. Kriticky se pozastavil nad úpadkem instituce rodiny, vzrůstající rozvodovostí (i mezi katolíky) a dalšími úpadkovými trendy naší doby. Po Mši sv. P. Pavel Kopecký odnesl Nejsvětější svátost oltářní do sakristie. Bezprostředně po Mši sv. svatohorský farní vikář P. Janáč vystavil milostnou sošku Panny Marie Svatohorské k veřejnému uctívání. Poutníci přistupovali k milostné sošce a uctívali ji. Naši ministranti byli převahou z Čech, ale jejich řady posílili i přítomní Moravané. Ordinarium podle nápěvu gregoriánského chorálu a lidové náboženské písně výborně provedl na varhany pan Jaroslav Pulda, zkušený varhaník z litoměřické diecéze.

Mše sv. sloužená podle misálu z roku 1962 je někdy nazývána tridentská Mše sv. Název tridentská Mše sv. je sice nepřesný, ale už značně rozšířený a označuje římský obřad slavení Mše svaté, jak se (opravdu jen) velmi pozvolna vyvíjel. Po koncilu v Tridentu (1545 -1563) jej prohlásil papež sv. Pius V. pro celou Církev jako jediný závazný; odtud název. Naposledy byl tento obřad jako celek kodifikován papežem bl. Janem XXIII. v roce 1962. Odtud i misál z r. 1962. Mše sv. je sloužena v latině, v jazyce naší západní Církve, podle klasického římského obřadu. Římský misál uvádí: „Mše svatá není pouhou upomínkou na oběť kříže, nýbrž skutečnou obětí, ve které sám Ježíš Kristus se pod způsobami chleba a vína svému nebeskému Otci nekrvavě obětuje.“ (in: Římský misál, edit. Schaller, M., P., O. S. B., ČKCH Praha 1952, s. 12). Klasická římská mešní liturgie se vyznačuje důrazem na obětní charakter Mše sv., výraznou vnější i vnitřní eucharistickou úctou, doprovázenou niternou koncentrací věřících. Kněz slouží Mši sv. u hlavního oltáře čelem k Bohu. Na znamení jednoty jsou všichni – kněz i lid - obráceni čelem k Bohu, tj. k hlavnímu oltáři. Neslouží se u obětního stolu, nýbrž u hlavního oltáře (může se sloužit i u vedlejších oltářů).

Někteří svatohorští poutníci mohli být překvapeni menší vnější angažovaností věřícího lidu při této Mši sv. Abychom během pouti usnadnili orientaci v krásném tradičním obřadu Mše sv., vytvořili jsme pro poutníky mešní řád s kompletními texty obřadů připadajícími na daný svátek Panny Marie Pomocnice křesťanů. Poučení o tradiční Mši sv. podle klasického římského obřadu je přehledně obsaženo v aktuálních publikacích Matice cyrilometodějské: O Mši sv. podle misálu z r. 1962 schváleného bl. Janem XXIII. (MCM, Olomouc 2007), stejně jako kniha Přistoupím k oltáři Božímu, jejímž autorem je P. Martin Ramm FSSP (MCM, Olomouc 2007) a která obsahuje podrobné vysvětlení obřadů Mše svaté podle misálu z roku 1962. Pro seznámení s tridentskou Mší sv. tyto publikace doporučujeme jako základní dostupnou literaturu. Chceme také vyjádřit vděčnost Svatému Otci, jenž svým motu propriem ze dne 7. 7. 2007 opět zpřístupnil věřícím tento úžasný poklad Církve svaté (zcela svobodnou volbu kněze, v jakém ritu slouží při soukromých Mších sv.; možnost, ba dokonce žádanou vstřícnost faráře vyhovět věřícím v rámci farních bohoslužeb, pokud by o to věřící žádali, nebo – což platilo pro náš případ – i za specifických okolností, jako jsou svatby, pohřby nebo příležitostné Mše sv., např. o poutích). Škoda jen, že pro mnohé věřící je účast na Mši sv. v klasickém ritu zbytečně ztížena neznalostí latinských textů, protože dnes se slouží Mše sv. podle Nového mešního obřadu téměř výlučně v lidovém jazyce. Přitom koncil nařizuje zachování latinského jazyka v dokumentu o liturgii Sacrosanctum concilium, čl. 36, § 1; čl. 54 hovoří o tom, že: „Národnímu jazyku se může poskytnout přiměřený prostor ve Mši sv. za účasti lidu, zvláště ve čteních a přímluvách… Je však třeba dbát na to, aby věřící dovedli spolu recitovat nebo zpívat také latinsky části mešního řádu, který jim přísluší…“

Citujeme slova našeho Svatého Otce Benedikta XVI. z jeho motu proprio Summorum pontificum ze 7. 7. 2007, kterým povoluje sloužení Mše sv. podle misálu Jana XXIII. z r. 1962 jako zvláštní formu liturgického slavení. Podle čl. 2 uvedeného papežského dokument: „Při Mších slavených bez účasti lidu může kterýkoli kněz latinského obřadu, ať světský nebo řeholní, užívat buď Římský misál vydaný blahoslaveným papežem Janem XXIII. v roce 1962, nebo Římský misál vyhlášený papežem Pavlem VI. v roce 1970, a to v kterýkoli den vyjma Velikonoční triduum. K takovému slavení podle jednoho či druhého misálu nepotřebuje kněz žádné povolení, ani Apoštolského stolce, ani svého ordináře.“ Dále Čl. 4 říká: „Ke slavení Mše svaté, jak je uvedeno v čl. 2, mohou mít přístup – při zachování všeho, co je podle práva třeba – i věřící, kteří si to z vlastních pohnutek přejí.“ V dalších odstavcích se toto povolení rozvádí na konkrétní účely. Pro naše poutníky je důležité, že Sv. Otec výslovně vyhlašuje, že tridentskou Mši sv. je možné sloužit i na poutích. Viz. článek 5, § 3: „Když si to žádají věřící nebo kněží, nechť farář povolí slavení Mše v této zvláštní formě i za specifických okolností, jako jsou svatby, pohřby nebo příležitostné Mše, např. o poutích.“ (blíže viz. Apoštolský list vydaný z vlastního rozhodnutí (motu proprio) Summorum pontificum papeže Benedikta XVI., in: http://tisk.cirkev.cz/dokumenty/motu-proprio-summorum-pontificum.html).

Po Mši sv. se poutníci občerstvili. Od 14 hod. vedl otec vzdělavatel Valík pobožnost křížové cesty v ambitech Svaté Hory. Následně P. Valík udělil poutníkům v bazilice svátostné požehnání a pomodlil se za celou orelskou rodinu. Obě jmenované bohoslužby byly rovněž hojně navštíveny. Na samý závěr pouti jsme před Matkou Boží Svatohorskou zazpívali orelský chorál Ó Zdroji pravdy!

Naše poděkování patří na prvním místě Pánu Bohu a Matce Boží Svatohorské, s jejímž přispěním jsme pouť uskutečnili. Děkujeme otci vzdělavatelovi Valíkovi za důstojné sloužení Mše sv. a P. Nohejlovi za asistenci, poutníkům za jejich účast a pořadatelské službě za organizační práci. Výrazný dík za skvělou pomoc patří celé svatohorské duchovní správě otců redemptoristů, zejm. panu provinciálovi P. Stanislavu Přibylovi, CS. s. R. a panu farnímu vikáři P. Romanu Janáčovi, CS. s. R. Redemptoristé nám zachovávají jeden z nejcennějších duchovních stánků našeho národa.

Prosíme vroucně Matku Boží Svatohorskou, aby orlům dopřála uspořádat na Svaté Hoře pouť v roce 2009, v roce významného výročí 100 let od vzniku Orla. Zdař Bůh!

Panno Maria Svatohorská, oroduj za orly!

PhDr. Stanislav Vejvar, starosta Orla župy Svatováclavské

Fotogalerie


© 2013 Orel župa Svatováclavská | webmaster |
 
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat